Životopis A. Tučapského
Antonín Tučapský se narodil 27. března 1928 v Opatovicích u Vyškova jako druhé dítě Josefy a Václava Tučapských. Otec byl obuvníkem, matka se starala o domácnost a dvě Antonínovy sestry, Annu a Marii. Sám Tučapský uvádí ve svém životopise, že v rodné obci prožil krásné dětství. Působila na něj krásná hanácká krajina se vzdálenými Hostýnskými vrchy. Je nesporné, že dětství prožité na venkově a zejména neopakovatelná duchovní atmosféra venkovských kostelů měly na jeho pozdější tvorbu velký vliv. Jeho kompozice, včetně duchovních skladeb, jsou totiž často inspirovány vesnickým prostředím a lidovými tradicemi.
Velkou roli hrál v životě budoucího skladatele jeho otec, který sám byl výborný zpěvák a divadelní ochotník. Antonín se už v raném dětství začal seznamovat s hudbou, ať už ve formě hry na housle, klarinet či klavír. Zároveň poznal spousty krajových písní – krásných písní Hané. Svoje nástrojové schopnosti mohl užít v symfonickém orchestru ve Vyškově. Zde se seznámil se skladbami B. Smetany, A. Dvořáka a poprvé mohl uslyšet Prodanou nevěstu či Rusalku.
K regionu, ve kterém se pohyboval od svého dětsví i Antonín Tučapský, patří také mnoho význačných osobností, které se na vyškovsku narodili či zde po delší dobu žily a tvořily:
František Sušil Rousínov (1804-1868) kněz, sběratel lidových písní
Josef F. Skalický Vyškov (1863-1933) skladatel, sbormistr
Alois Šlesinger Bučovice (1872-1950) varhaník, pedagog
Bedřich A. Wiederman Ivanovice na Hané (1883-1951) varhaník a skladatel
Jan Šoupal Vyškov (1892-1964) dirigent PSMU, skladatel
Vladimír Štědroň Vyškov (1900-1982) lektor AMU v Praze, skladatel
Jan Racek Bučovice (1905- 1979) významný muzikolog
Bohumír Štědroň Vyškov (1905-1928) významný muzikolog
Miloš Sokola Bučovice (1913-1976) houslista, skladatel
Josef Pukl Nevojice (1921-2006) varhaník, pedagog
Alois Piňos Vyškov (1925-2008) skladatel
Velkou měrou se na utváření hudebnosti Antonína Tučapského podílel také jeho pobyt v kraji, v němž se pěstoval výrazný hudební život včetně zpěvu světských i duchovních písní i hanáckých tanců. Vyškovsko proslulo uměleckými osobnostmi, zejména sbormistry a skladateli. Podle dostupných pramenů panoval v hanáckém regionu velmi čilý spolkový život. Můžeme připomenout čtenářsko-pěvecký spolek Haná, Volné pěvecké sdružení a pěvecký spolek Vlasta. Spolkový život se pěstoval i v menších obsích Vyškovska.
Hudba byla v rodu Tučapských běžným jevem. Již Antonínův dědeček z otcovy strany, Šimon Tučapský, byl nejen tkadlec, domkař, ale i lidový hudebník. Hrál na klarinet v dechové kapele. S manželkou Terezií měl čtrnáct dětí z nich pouze čtyři se dožily dospělého věku: Josefa, který byl profesionální klarinetista u vojenské hudby, Terezii, Rudolfa a Václava. Václav se oženil s Josefou Šírkovou, která pocházela ze sedmi dětí, z nichž některé byly také hudebně nadané.